Vybírat můžete ze dvou možností:
- individuální lekce, kde se instruktor bude věnovat pouze vám
- skupinová lekce, která je maximálně pro tři lidi (psy), jelikož v rámci jedné hodiny se nelze kvalitně věnovat více lidem
První lekce je vždy individuální, po dohodě s trenérem můžete následně přejít na lekce skupinové.
Jak lekce probíhá?
- trenér Vás nejdříve seznámí s teorií
- následuje praktická část formou nácviku jednoduchého cviku/triku
- dále se v průběhu lekcí podle domluvy zaměříte na konkrétní problémy (agrese, utíkání, zvykání na klec, atd.) a nebo pokračujete podle schématu, který připraví trenér
- každý účastník se může učit jiné cviky podle potřeby a dosažené úrovně
Pro koho?
- na věku psa nezáleží, mohou cvičit malá štěňátka již od 2-3 měsíců i dospělí, popřípadě staří psi dohromady
- z tréninků nejsou vyloučeny háravé feny
- v případě vysoké agrese bude doporučeno pro začátek navštěvovat lekce individuální
Majitel se zavazuje, že je jeho pes naprosto zdráv a schopen výcviku, řádně očkovaný, odčervený a ošetřen proti blechám. Je zakázáno vodění psa na ostnatém, škrtícím či řetízkovém obojku.
Obecné informace o pozitivní motivaci
Co to je? Jedná se specifickou (vědecky podloženou) metodu tréninku. Pojem „pozitivní motivace“ je chápan v úzké souvislosti s výcvikem psů (popřípadě koní) a vychází z výzkumů B.F. Skinnera o pozitivním upevňování. Vyznačuje se propracovaným systémem odměňování a absencí jakýchkoliv trestů či nátlaku. Touto metodou nejsou trénováni jen psi, ale dá se aplikovat na jakékoli zvíře, dokonce i člověka.
Proč pozitivní motivace? Protože se lidé od zvířat odlišují především vysokou inteligencí, není potřeba při jakémkoliv výcviku používat sílu a donucovací prostředky. Žádného živého tvora bychom neměli nutit do ničeho co je mu nepříjemné, co ho stresuje nebo z čeho má strach, jen pro naši zábavu.
Někdo může namítnout, že pes zkrátka „musí“ poslouchat, což je jistě pravda, už jen pro jeho vlastní bezpečnost a bezpečnost okolí. Přesto ani toto neopravňuje inteligentního člověka k tomu, aby na psa vyvíjel nátlak, křičel na něj a trestal ho za vlastní chyby (pokud pes neposlechne například na přivolání, není to chyba psa, ale majitele, že jej to nenaučil dostatečně, následný trest je už jen vylévání si zlosti).
Díky této metodě můžeme zvíře (v tomto případě psa) přesvědčit, že výcvik je zábava a naučit ho cokoliv co je v našich a jeho silách. Stačí jen dobře nastavená kritéria při výcviku, správné načasování a Váš pes si například odmítne vzít šunku od cizího člověka naprosto dobrovolně bez jakéhokoliv zákazového povelu a nátlaku.
Ale já na svého psa zlý/á nejsem, tak k čemu pozitivní motivace? Jednou za čas svého psa vědomě asi potrestá každý „protože zlobil a neposlouchal“. Ale nevědomě trestáme naše psy téměř neustále. Nevěříte? Když pes neumí chodit na vodítku a táhne, tak s ním cukneme, často opakujeme „povel“ NE protože očichává něco co necheme, popřípadě zvyšujeme hlas když „neposlouchá“, zlobíme se atd. Veškeré toto chování odpovídá definici trestu (psovi dáváme něco co nemá rád a nic ho to nenaučí). Díky pozitivní motivaci veškeré nežádoucí chování můžeme nenásilně odbourat.
Jak to teda funguje? Ve zkratce si pes (díky našemu tréninku) sám vybere to chování, které mu přináší nějakou pozitivní zpětnou vazbu, ať už se jedná o hru, jídlo nebo nějakou činnost. V podstatě celý jeho život se pes takto učí, jen s tím rozdílem, že netrénovaný pes se odměňuje celý život sám (například pes nám vyjídá odpadkový koš – sám se odměnil tím, co našel) avšak u trénovaného psa máme jeho okolí pod kontrolou a odměny mu přinášíme pouze my za požadované chování. Odměna jak je výše zmíněno není jen jídlo! Štěká-li například náš pes denně u plotu, odměňuje se právě hlídáním a samotným štěkáním!
To jako budu muset psa pořád odměňovat aby mě poslouchal? Ano i ne. Pozitivní motivace ma tu výhodu, že již jednou naučené a upevněné chování nemusíme odměňovat. Za další tento systém předem vylučuje, aby nás náš vlastní pes trénoval tím, že bude poslouchat jen tehdy, máme-li pro něj v kapse něco dobrého. Psi jsou nejlepší trenéři, každý pes svého pána naučil více či méně „poslouchat“ bez jakýchkoliv odměn či povelů! Kolikrát jste se museli zastavit, protože si váš pes „jen chtěl něco očichat“, či ještě se mu nechtělo domů, nebo nechtěl jíst, nechtěl připnout na vodítko, nechtěl přerušit hru s jiným psem, vyloudil od vás pamlsek?
Pokud psa něčemu učíme, musíme jej odměnit, aby věděl, a chtěl toto chování opakovat. Psi neposlouchají pro nás, ale sami pro sebe. Tréninkem však lze dosáhnout, aby poslouchal jak pro sebe tak i pro nás 🙂